Listopadové družinové výpravy vlčat

O víkendu 8.11.-10.11.2019 jsme podnikli oproti našim klasickým oddílovým vlčáckým výpravám výpravy družinové, a i když nám počasí příliš nepřálo, komornější typ výprav jsme si všichni maximálně užili.

I přesto, že každá družina měla program jiný, aby si jej mohla užít zejména s kamarády ze svých družin víc než je zvykem během družinových schůzek, nechyběla ani společná část celého našeho oddílu, kdy jsme spolu strávili sobotní večer včetně oblíbené návštěvy naší poradní skály.

Kromě této společné části se Tygři vydali v neděli spolu do Bíliny, kde byl naším hlavním cílem výstup na největší povrchový znělcový útvar ve střední Evropě. Díky mlze jsme se o tom sice nemohli plně přesvědčit, nicméně po cestě jsme hráli několik her, cvičili jsme se v poznávání značek, orientaci v terénu, cvičení krizových situacích, vychutnávali si zamlžený podzimní les a krásu skal Bořně, a také jsme si uvařili své první samostatné jídlo v našem vlčáckém oddílu – vylepšenou gulášovou polévku :-). Čas jsme měli také na povídání a poznávání jednotlivých členů naší družiny.

Káňata vyrazila do Eldoráda. Po tragické nehodě jejich letadla poblíž Komáří vížky se kluci rychle zmátořili, našli vše potřebné vybavení na okolních stromech a vyrazili na cestu. Díky skvělému mapování, týmové spolupráci a vynikajícímu úsudku našli cestu do jeskyně i z ní, potkali se s přátelskými i nepřátelskými indiány, prozkoumali starodávný chrám, utkali se s obřím krokodýlem až nakonec objevili tajemné Eldorádo na hradě Kyšperk. Pár závěrečných úkolů kluci zvládli bez zaváhání, čímž si otevřeli pokladnici a po rozsypaných zlatých mincích došli až k pokladu. Na závěr výpravy si pak rozpustili ve vodní lázni čokoládu z pokladu a namáčeli si do ní zbytek odpolední svačiny – vlastnoručně vyrobené ovocné kůže ze sušených jablek, hrušek a banánů.

Kamzíci se vydali na výlet již v sobotu za usínajícím Středohořím, a i přes poměrně deštivé počasí jsme využili několik dopravních prostředků včetně lodě nebo také vlastních nohou :-). Z Teplic jsme se vydali vlakem do Ústí, dál jsme pokračovali lodí. Díky nízké hladině Labe jsme bohužel přišli o nejzajímavější část plavby skrz Masarykova zdymadla a nasedali jsme až ve Vaňově. Z parníku jsme se vylodili v Zálezlech, ze kterých jsme jeli ještě jednou vlakem do Malých Žernosek. Odtud jsme se za drobného deště vydali po žluté značce Opárenským údolím na Opárenský hrad. Vzhledem k trvajícímu dešti jsme museli vynechat výstup na vrch Lovoš . Po cestě jsme se kromě podzimní přírody kochali např. mloky skvrnitými, kteří nám dokázali, že to s naší přírodou pořád není až tak špatné. Nad Opárenským mlýnem jsme z cesty sešli na nepoužívanou trať, po které jsme došli až do Chotiměře, odkud jsme vlakem a autobusem dorazili zpět do Teplic

Jako první se v klubovně setkali již v páteční večer Jestřábi, kdy jsme si připravili maso ke sušení na druhý den a podívali jsme se na film o Napoleonovi. A Napoleona jsme neopustili ani v sobotu, kdy jsme vyjeli na Cínovec a přes Napoleonův kámen jsme došli dolů do Dubí. Cestou jsme hráli spoustu tematických her. Večer si pak kluci vyzkoušeli Vyzvědače – noční strategickou hru po Teplicích.

Celkově lze shrnout, že Teplické okolí jsme probádali pořádně a mohli jsme o svých poznatcích zpravit Phillease Fogga, který na naše poznatky čekal, aby si je mohl zaznamenat do svých cestovatelských deníků.