Náš oddíl, jak ho vidí vůdkyně ve výslužbě.

Do teplické dvojky a tím i do  dívčího oddílu jsem přišla v r. 2001. Brzy jsem se začala podílet na jeho vedení, od září 2004 do června 2010 jsem měla tu čest ho vést. Bylo mi ctí potkat tolik úžasných osobností, vidět je růst, dospívat, rozkvétat….

Název oddílu

Á-la-chaos – leckdo si řekne, že to nezní příliš skautsky. Bylo to na táboře ve Zbýšově, kdy jsme vyrazily na čistě dívčí výpravu na zámek Žleby. Zatímco chlapecká část utvořila pochodový útvar, dospívající slečny se jen tak zpravítkovat nedají. Zeptala jsem se Želvy (dnes inženýrky IT), co že je to za útvar? Želva odvětila Ála-chaos. Během výpravy Trojlístek akčně vytvořil i oddílový pokřik… Byl to poslední tábor, kdy se Káťa, Želva a Terka počítaly k aktivním členkám oddílu, jejich cesty pak vedly jinam, byť se s oddílem dále protínaly a protínají. Další generaci zanechaly do vínku název a pokřik… věci ve skautském oddíle nemálo důležité.

Co za tím názvem můžeme hledat? Právě předpona Á-la je důležitá. Znamená jako, tedy “jako chaos”. To, co se zvenku jeví neučaseně, neupraveně, neorganizovaně, je zevnitř propojeno pevnými vlákny. Vlákny přátelství, vlákny společných ideálů, vlákny společných zážitků a vzpomínek, vlákny plánů a snů do budoucna… Žijeme v chaotickém světě, žít v něm podle skautského slibu a zákona se zdá být bláznivé, nemožné, pro mnohé i hloupé… Právě proto je třeba (jak říká náš pokřik) se řádně připravit. Současně je třeba vnímat, že dospívající slečny ve věku 11-15 let jsou nespoutatelné individuality, kterým je třeba dát prostor. I když to někdy třeba působí trochu chaoticky. Berme to tedy třeba tak, že se před tím chaotickým světem maskujem, aby náhodou někdo nepřišel na to, co vše máme za lubem… růst, vzdělávat se, učit se a měnit svět k lepšímu podle svého nejlepšího svědomí.

Cíle oddílu

Samostatnost ? Dnešní děti mají málo příležitostí vyzkoušet si spolehnout se jen na sebe. Když jsou pak hozeny do dospělého života, neumí si poradit. Snažíme se proto naše slečny vést k samostatnosti… Ať již to začíná maličkostmi jako koupit lístek na vlak pro celou družinu či znamená vymyslet jídelníček pro oddíl na víkend, uvařit a nakoupit.

Spolupráce? Jsou však chvíle, kdy si člověk sám neporadí. Dnešní doba vytváří často dojem, že se nedá nikomu důvěřovat, na nikoho se nelze spolehnout. A tak je úžasným vkladem do života, pokud kolem sebe máte pár lidí, kterým věřit můžete. Proto se naše skautky snažíme vést ke spolupráci. Taková skautská družinka si vyzkouší mnoho různých úkolů, kde je nutné si důvěřovat, využít individuálních schopností, umět odhadnout síly… Možná se po odchodu z oddílu 5 či 10 let neuvidí, ale přesto budou vědět, že v případě potřeby mají komu zavolat.

Služba? Dokázat se sám o sebe postarat je prvním, ne však jediným cílem v životě. Umím-li se postarat o sebe, už tím společnosti prospívám… moji rodiče o mě nemusí mít takový strach, kolegové nemusí dělat práci za mne, atd… Tím to ale teprve začíná… Kdo nezažil ten pocit, když někomu může pomoci, ten to nepochopí, ale je to nádherná věc. Hra Na dobrý skutek je tou nejkrásnější skautskou hrou. Naučit se vnímat potřeby druhých, umět vidět, co je třeba udělat a umět pomoci… to vše je cílem skautské výchovy.

Důkazem toho, že se nám to v oddíle snad i daří, je letošní postup družinky Užovek do celostátního kola Svojsíkova závodu. Tedy závodu, který je zaměřen právě na trénink spolupráce, komunikace, první pomoci a dalších dovedností nezbytných pro dnešní svět.

Kdo prošel Chaosem, je navždy jeho součástí….

Eliško, Žvejko, Denny, Terko, Ká’ťo, Želvo, Sašo, Báro, Šárko, Miluško, Tinko, Žirafo, Teri, Dáňo, Motýlku, Ájo, Lenki, Niky, Žuzu, Ivo, Bety, Piškote, Willy, Světlanko, Šnečku, Kytko, Gee, Irčo,  a další a další…. děkuji!!! 

Kopřivo, Jožko, Ještěrko, Kory, Kvoki, je to na Vás, šťastnou cestu….

Gábina Šťastná, VO v.v.
(vůdce oddílu ve výslužbě)