Jak vypadalo dubnové pátrání po profesoru Želvičkovi

Ano, je to tak, i v dubnu jsme měly možnost pokusit se profesora Želvičku vystopovat. Podařilo se nám totiž náhodou nalézt zprávy, které ukryl nedaleko naší klubovny pro své kumpány. Musely jsme si je ovšem nejprve rozluštit a zjistit, že se před námi chystá skrýt na Bořni. Vydaly jsme se tam tedy také.

Bohužel nám počasí příliš nepřálo, a tak jsme cestou zmokly a cesta pro nás byla poněkud náročnější, nicméně správná světluška se ničeho nezalekne, a tak ani my jsme svou cestu nevzdaly a na Bořeň došly. Zde jsme však bohužel našly pouze vzkaz, že profesor Želvička zjistil, že je ohrožen a opět nám utekl. To nás sice pěkně naštvalo, ale nakonec jsme se rozhodly, že si počkáme, až se znovu něčím prozradí a vydáme se zpátky domů. Měly jsme však dostatek času a počasí se nám také celkem zlepšilo, a tak jsme si ještě zahrály pár her a procvičily naši znalost přírody. Pak jsme se vydaly na cestu a co se nestalo.. Během běžeckých závodů si Ančovička vyvrtla kotník! Trochu jsme se toho lekly, ale rozhodly jsme se, že jí pomůžeme a kotník jsme ji tedy ošetřily a slíbily jí, že ji budeme cestou na nádraží pomáhat. Ančovička nám poděkovala, sundala obvaz a prozradila nám, že to na nás jen nahrála, aby zjistila, jak zvládáme zdravovědu. To se nám ale ulevilo. Na vlak jsme tedy došly včas, unavené, avšak celé a veselé.

Za výpravu moc děkujeme Křítkovi! :)

DSCF8024

Luštíme vzkazy prof. Želvičky.

DSCF8031

Luštíme vzkazy prof. Želvičky2.

DSCF8036

Deštivý oběd

DSCF8039

Ale došly jsme! Skupinovka na Bořni.

DSCF8065

Hra Pták ohnivák

DSCF8072

Ošetřujeme Ančovičky kotník.